Jak jsem objevila kouzlo šikmého proužku

Jednou takhle večer před pár lety:

Já:          "Naučím se šít. Vždycky jsem to chtěla umět."
Manžel:    "Hm." (sleduje veledůležitý fotbalový zápas)
Já:          "A ušiju nějaké dárky k Vánocům, ať jsme trochu originální a nekupujeme taťkovi zase svetr."
Manžel:    "Hm."
Já:          "Taky ti to přijde jako bezva nápad, viď?"
Manžel:    "Hm."

Povzbuzena manželovou podporou jsem nelenila a pustila se hned do akce. Půjčila jsem si od mamky šicí stroj, nechala se bleskově poučit, jak se ta věc ovládá a pustila se do práce. Do Vánoc zbývá ještě měsíc, času dost, to by bylo, abych něco nevytvořila.

Po pár pokusech o rovný steh na kousku látky, kdy se mi podařilo nepřišít si prst k látce, jsem se vrhla na první testovací výrobek - polštářek (rozuměj dva sešité obdélníky vycpané trochou vatelínu a prošité středem do kříže). Kvalita provedení mého prvovýrobku mě utvrdila o mém neuvěřitelném talentu pro šití a dodala mi odvahy pro další level.

Volba padla na velkou prošívanou deku - dárek pro tehdy půlročního syna k Vánocům. Během procesu výroby jsem zlomila nespočet jehel, z pusy vypustila notnou dávku peprných výrazů, ale povedlo se! Deku poskládanou ze čtverců z různých látek s dětskými motivy našel syn pod stromečkem. (Pár dalších výrobků se pod žádný stromek nedostalo, protože zbytky mé soudnosti nedovolily něco tak příšerného darovat :-) ).

Šití mě ale každopádně začalo moc bavit.   Výsledky mého úsilí byly někdy více někdy méně zdařilé, ale tak nějak tomu pořád NĚCO chybělo.

Největší potíž (hned po tvorbě střihu, rovném stříhání látky, přišívání rukávů a ještě asi tak deseti dalších potížích) mi dělalo lemování. Ať jsem se snažila sebevíc, nikdy to nevypadalo perfektně. Buď se mi látka nějak divně "nakrčila", nebo jsem měla založení různě široké, nebo mi steh ujel někam "do pryč". Páráček byl permanentně v akci. Až jsem se, totálně demotivovaná, rozhodla poprosit kamaráda Googla o radu.

Já: "jak snadno olemovat oblečení"
Google: "lemování šikmým proužkem"
Já: "Co to jako je? Co s tím mám dělat?????"
Google: "návod na našití šikmého proužku"
Já: "Pááááni, to zvládnu i já!!!! To je nádhera."

Vyzkoušeno, rozhodnuto.

ŠIKMÝ PROUŽEK VŽDY A VŠUDE NA VÝROBCÍCH MÝCH TEĎ BUDE  :-)